Miroslav štěpnička

Narozen 21. března 1910 v Podvihově, celý život však prožil v Háji ve Slezsku, Smolkově. Vyučen elektromechanikem. Po záboru Sudet musel pracovat na jámě Michal v Michálkovicích u Ostravy. 

Po vyhlášení tzv. protektorátu vznikla na šachtě ilegální organizace Lvice. Se souhlasem jejího výboru se Štěpnička zapojil do ilegální činnosti čs. rozvědčíků, kteří byli do “protektorátu” vyslání ze Sovětského svazu. Instalaci a provoz vysílačky, kterou na vojně složil jako radiotelegrafista. 

Zradou konfidenta Bednáře byl 7. března 1941 zatčen ostravským gestapem. Vydržel výslechy gestapa a neprozradil nikoho z členů ilegální organizace Lvice, s nimiž spolupracoval od roku 1940. V říjnu 1942 byl odsouzen německým Volksgerichtem v Berlíně k trestu smrti a 16. Listopadu téhož roku v Plötzensee popraven.

Nikoho z ilegálních spolupracovníků Lvice na jámě Michal nevyzradil, mohli proto dále pokračovat v boji proti fašismu a to až do ledna 1943, kdy je ostravské gestapo pozatýkalo a poslalo za ostnaté dráty koncentračního tábora Osvětim. Vědomím příkladu jeho statečnosti a nezlomností - sami nezlomeni – mohli přežít Osvětim.

Ludvík lukáš

Bojovník za svobodu svého národa a významný rodák Smolkova.
Narodil se ve Smolkově 28.8.1897.

Byl aktivním předválečným členem tělocvičné jednoty SOKOL Smolkov – byl vzdělavatelem a cvičitelem jednoty.

Stal se velitelem odbojové skupiny “Lvice”, spolupracovali s další zpravodajskou skupinou “Jelen” kterou vedl rovněž občan Smolkova, pan Miloslav Štěpnička. Po prozrazení byli velitelé i členové obou skupin zatčeni.

Bratr Ludvík Lukáš byl zatčen 12. 2. 1943, vyslýchán na gestapu v Opavě a vězněn v Breslau (nyní Wroclav), kde byl 3. 2. 1944 popraven.

V dopise na rozloučenou psaném hodinu před popravou mimo jiné napsal: “Předrazí, děti a Maryčko, loučím se s Vámi všemi, líbám Vás tisíckrát a naposledy. Dnes v 6:15 večer budu popraven s Mackovikem a ještě šesti dobrými chlapci ... Odpouštím všem a prosím za odpuštění, křivdil-li jsem já někomu ... Milujte mou rodnou vísku. Celému Smolkovu vyřiďte tisíceré pozdravy ... Urnu dejte do hrobu mých rodičů ...”

Po válce byla urna s pozůstatky z Wroclavi převezena 5.5. 1946 uložena do rodinného hrobu v Háji-Smolkově